Geologie a geomorfologie

České země v geologické stavbě střední Evropy tvoří tektonicky omezenou kru, která byla několikrát zvednuta nad své okolí a vystavena hluboké denudaci. Jsou v ní zachovány zbytky komplexů hornin, které poznamenaly různé horninotvorné procesy probíhající od období prvohor před 500 milióny let až do čtvrtohor kolem 1-2 miliónů let. Během těchto let vznikl i Český masiv, v němž se v jednotlivých geologických intervalech ukládala ložiska s obsahem různých kovů. Mezi ně patří i ložiskové útvary v prostoru mezi Velharticemi a Horami Matky Boží.

Rudní ložiska v oblasti Hor Matky Boží jsou součástí série hydrotermálních ložisek uložených na severozápadním okraji středočeského plutonu. Povahou jsou to žilné formace rud polymetalického charakteru, s výrazným obsahem olova, zinku a v minulosti i zlata.

Okolí Hor Matky Boží je budováno dvěma geologickými celky, a to středočeským plutonem, přesněji jeho výběžkem u Kolince a krystalinikem šumavského předhoří, reprezentovaným sillimagneticko-biotitickými pararulami.

Žilovinu tvoří křemen, který je jen místy nepatrně zatlačen dolomitem (ankeritem). Žilný křemen je bílý, nebo našedlý od jemně rozptýleného pyritu, či arsenopyritu a na pohled je celistvý. Rudními materiály v matkobožských žilách byly galenit, sfalerit, arsenopyrit, pyrit a tetraedrit.

Odkaz na mapy: zde